O kráse a těžkostech analogové fotografie


Na začátek bych ráda varovala, že všechny zde napsané věci, vycházejí z hlavy AMATÉRA. Spíš ještě začátečníka. 
Nikdy jsem nestudovala žádnou uměleckou školu. Jedná se pouze o mé osobní zkušenosti, názory, postřehy popř. to, co jsem se naučila od lidí v této oblasti moudřejších/zkušenějších/schopnějších.

 Kromě něčeho jako své osobní prohlášení, jsem tím taky chtěla částečně vyvrátit některé cliché, např, že lidi, co fotí v dnešní době na analog, jsou JEN hipsteři s transparentními brýlemi a lomíčkem na krku. Že se jedná o nafoukance, pohrdající těmi, co fotí na digitál (ok, tak někteří) atd.
Takže….

Proč?
Proč fotím? Nic jiného než ostatní nevymyslím a ani nečekejte. Baví mě to, je to forma relaxace, atd. Člověk přece sem tam musí zapojit druhou hemisféru, tu kreativnější, takže takový protipól k tomu, k té logické, co zaměstnávám kvůli škole víc (nebo se aspoň snažím, tři tečky).

Proč analog?
Vždycky když čtu/slyším mluvit lidi, co taky fotí na film, říkám si, asi to všichni cítí stejně nebo velice podobně.
I přesto, že se jedná o ošemetnou otázku a pochopí spíš ti, co si jej vyzkoušeli. Je to o pocitu. Asi 150 důvodů a žádné z nich nejsou v dnešní době příliš logické ba ani praktické. Tak jak to chcete popsat?
 Výsledky nebudete mít hned.  Naučí vás pokoře, třeba když si myslíte, nafotil/a jsem 36 úžasných snímků a nakonec zjistíte, že nemáte žádný, protože se vám v průběhu focení uvolnil film. (vlastní zkušenost).

Analog je láska, vášnivý vztah na celý život, na němž se musí pořád pracovat. Neodpustí vám žádnou chybu. Když nadšení ochladne, pravděpodobně už nebudete mít chuť pokračovat.


 Snad bych to přirovnala k řemeslu. Už samotný proces pořizování fotky je o něco komplikovanější. Záleží však, jak, kdy, co/koho fotíte a co bude následovat.




JAK DLOUHÁ JE ANALOGOVÁ CESTA KE SNÍMKU?



1. SVĚTLO
Proč si analogoví fotografové přejí dobré světlo? Protože světlo je základ, bez světla se nepohnete. Existují sice možností, jak zachránit nepříliš vřelé podmínky (citlivější film, puschování filmu při negativním procesu, popř. vykrývání vystřiženou papírovou šablonou určité části fotky při pozitivním procesu a pravděpodobně i další, co neznám…) ale světlo - za něj se většině případů budete modlit.

 
2. OBJEKT
Záleží, koho, či co fotíte. Já osobně nejradši fotím PORTRÉTY. Baví mě ta interakce. Focení portrétů je dialog. V procesu focení němý dialog. Dočasné spojení světů dvou lidí. Z mých osobních zkušeností vím, že mezi objektem a mnou musí být alespoň nějaké pouto. Měli byste se spolu cítit dobře. Jinak daný člověk ztuhne a to jde na fotkách vidět. Každé mrknutí oka/pohyb těla, vám pak rázem zkazí jedno políčko na kinofilmu (36-1), na svitku (12-1 nebo 16-1). A stejně tak ostatní vaše chyby budou po zásluze potrestány. Další vypozorované věci si nechám pro sebe, ale mnoho se dá vyčíst z ostatních článků.



3. FOTOAPARÁT
Moje soukromá filozofie, i když bych ráda měla fotoaparátů víc, že nekupuji nový, dokud neumím pořádně pracovat s tím, co vlastním. (věc celkem relativní, protože i dokonalá znalost fotoaparátu vám nic nezaručí).
Můj první fotoaparát, na němž jsem začínala, a ještě stále fotím - Praktica BC1. Kinofilmová jednooká zrcadlovka, s  pro začátečníka velkou výhodou a to, že se jedná o poloautomat, se zabudovaným expozimetrem, měřící podle nastavené clony čas. Vy potom podle toho, co ukazují zabudované diody, už jen nastavíte dobu, po kterou bude závěrka otevřena. 

Po 2 letech jsem si pořídila svůj první středoformát  -  Flexaret VII. Jedná se o dvouokou zrcadlovku, která fotí na svitkový film, což má své výhody, ale přihází s tím taky výzva v rámci focení na svitkový film ( = pouze 12 nebo 16 snímků),ale taky proto, že s tím přibylo taky měření světla, expozimetrem a jiný hledáček (do Flexarety se díva svrchu). Ještě stále spolu trošku bojujeme.

Do budoucna toužím po velkoformátu. K tomu ale povede ještě dlouhá cesta.




 
2. FILM
Úskalí filmu už lehce nastíněno. Takže rizika, jako špatně založený film/ popř. nějakým způsobem „chybový zakoupený film“ i když vzácně, se mohou vyskytnout. Při výběru filmu mi bylo doporučeno, vybrat si jeden, jenž si dokonale osaháte. Abyste věděli, jak se chová v různých situacích a za různých podmínek. U barvy je pro mě osobně top stálicí Fuji superia 200, s naprosto nádhernými barvami a zatím jsem neměla důvod, proč objevovat něco nového. U černobílého jsem však dost nestálá. Mé začátky  na Fomapanu 100, popř. 400, postupně jsem prošla přes ILFORD PAN 100, 400. Chystám se na Kodak Tmax 400, legendární kinofilm. U svitku fotím zatím na Fomapan 100 nebo 400 profi line. Když máme dofoceno, pomalu můžeme do komory.





3. NEGATIVNÍ PROCES
Na internetu existuje plno návodů – dobré najdete i na youtube, kde vám ukážou, jak vyvolat film i v opravdu mizerných podmínkách. Pokud však sami nechcete vyvolávat, body 3 a 4  ulehčí fotolab .I tady se může vzniknout chyba - opět vlastní zkušenost. Kdy se mi Fomapan 100 vrátil se znem, hodným 1600. Proto je třeba si rozmyslet, kam a komu své snímky svěříte. Někdy, jak sama vím, však radši svěříte film než sobě radši někomu cizímu - hlavně v začátcích. Vzniká sice větší šance, že vyjde aspoň něco, ale lepší a do budoucna přínosnější, vzhledem k získaným zkušenostem, je se překonat a "prubnout" to sám.

 Jednou jsem dostala „vyhubováno“ na fóru temná komora, že záleží na tom, jak moc člověk chce a to, že hledám výmluvy, je jen můj problém, přece vyvolávat se dá různě. A tak když máte štěstí , potkáte stejně „postižené lidi“.Ti vám rádi pomohou, no  a když máte hodně velké štěstí jako já, vezmou vás do své plně vybavené temné komory. Děkuji tedy Tomášovi, díky němuž jsem vůbec poprvé vyvolala vlastnoručně fotku. A hlavně Filipovi, za jeho nekonečnou trpělivost  -  třeba, když jsem půl hodiny ve tmě soukala film do tanku nebo na něj milionkrát nechápavě zírala při vysvětlování osvitových čísel (a že to ještě pořád úplně neumím). Takže, pokud se vám negativní proces zdárně vydaří a nezůstanou na filmu fleky od leštidla (viď Tome), máte vlastně UŽ vyhráno.


4. POZITIVNÍ PROCES

Můžete i skenovat – já skenuju, přestože to staří temnokomorníci nemají úplně rádi. Vyvolat jednu fotku, aby to nějak vypadalo, je totiž sakra dřina.  Prokousat se proužkovou zkouškou – oritentovat se dle odhadu, protože ne všechno, se zdá v pořádku na proužku, vypadá dobře na velké fotografii dá někdy zabrat. Vzpomínám, jak jsme jednou bez Filipa s Tomášem vyvolali za sebou 3 úplně černé fotky a nechápali, kde se stala chyba. 

Když se vám to ale povede, je to nádhera dojít až do tohohle kroku, kdy držíte v ruce něco hmatatelného. Co uděláte sám/a nebo svépomocí, ale stejně. Věřte mi, že po tom, co vyvolat 1 fotografie vám může trvat na začátku i přes hodinu, budete si své práce vážit. A jen těžko ji někam založíte tak, jako fotku digitální, která se utopí mezi jinými tisíci fotek v útrobách vašeho počítače. (a neříkejte, že ne, u nás doma se prohlížejí rozhodně více stará alba, než abychom si pustili fotky z PC).  Osobně pak takovou hotovou vlastnoručně vyvolané foto dávám ráda jako dárek.  Vyberu jedno, s věnováním – když mám tedy dostatek času pobýt v komoře.




5. O POCITECH, POTĚŠENÍ, atd.
Většinu věcí, co v životě děláme, ať si to chceme nebo nechceme přiznat, děláme pro naše potěšení nebo něčí potěšení.  Focení je adrenalin, kdy nevíte – teda minimálně ze začátku, zda vám fotky vyjdou, tak jak si představujete. Ale i radost z dobře odvedené práce. 
 


















6. ANALOG VS. DIGITÁL a MŮJ OSOBNÍ POSTOJ
Dlouhou dobu se říkalo, že digitál nemůže překonat analog. Pokud to budete brát z hlediska čísel a technických parametrů, už to neplatí. Všechno má své ALE. A já vám to své ALE ráda popíšu. Začnu analogem.

  • ·         Fotky z analogu, mají pro mě kouzlo. Duši, vtisknutou světlem do filmu, složeného z mnoha částeček bromidu stříbrného.
Jinak než takto poeticky to popsat nelze, je to přece LÁSKA. Začíná to založením filmu a zaklapnutím zadních dvířek, přes zvuk natahovací páčky, klapnutí závěrky, otáčení převíjecího knoflíku až k vůni chemikálií. Musíte přemýšlet, když máte omezený počet snímků, fotky nevidíte hned, někdy až s měsíčním / i delším odstupem.
Je to dřina, naučí vás to trpělivosti a pokoře (pokud ji předtím nemáte). Nebo větší trpělivosti a pokoře. A i proto mě to baví.

-          Ostatní techniky analogové fotografie  - kromě klasického procesu zpracování existují taky staré techniky, úžasné a zajímavé, někdy dost složité a nákladné -  třeba kolodiový proces, kyanotypie atd.. takže se v tomto směru objevování nového, nemůžete nudit. Osobně bych se však distancovala od LOMOgrafie, k níž mám negativní vztah.



  • ·         Digitál má praktické plus, co nikdy nepřevýší radosti, ale ani strasti analogu. Nerada se do toho pouštím, jde hlavně o to, že pokud se focením živíte,s focením pouze na analog vzrůstá riziko. Např. pokud nutně potřebujete, aby vám něco vyšlo -  zrovna svatby jsou kapitola, kdy uniknout jediný okamžik,jenž prostě nevrátíte, je skoro morálně trestné. To se vám může stát i u digitálu, což bychom mohli rozvádět do dalších témat, do toho se pouštět ale nechci. Jedna z věcí, které jej taky odlišuje je taková, že digitál ODPOUŠTÍ.  Některé věci. Z hloupé fotky sice úplný zázrak nebude nikdy. Ale třebas špatné světlo/barvy – proženeme fotku Ligtroomem. Jiné nedokonalosti  - proženeme fotku Photoshopem. Nebudu ale plivat, myslím (vím), že i já dospěju jednou k tomu, si digitální zrcadlovku pořídit, čistě z praktických důvodů však, další popisovat už nebudu a myslím, si každý domyslí.

Ještě bych ráda podotkla, nespočet významných fotografů fotila na film nebo na něj stále fotí. Většina fotí na film i na digitál. A někteří jen na digitál. Podstata toho článku tkví spíš v tom, napsat proč analog v téhle době ano (ano malými písmeny).
 Nakonec - je důležité, aby si člověk vybral, co mu víc sedí a co mu možnosti dovolí. Hlavně,aby to přinášelo radost . Proto věčný boj analog vs. digitál je asi zbytečný (u mě osobně vítězí analog, jelikož je mi blíž a mám ho radši). Ale zpět k  tomu, že jsme různí a líbí a vyhovují nám jiné věci. O tom v dalším bodu.


7. AMATÉŘI VS. PROFESIONÁLOVÉ A OTÁZKA PENĚZ
Co se týče otázky nákladů na analogovou fotografii, jde o poněkud nákladnějšího koníčka. Třeba to zvážit. Výbava temné komory sama o sobě drahá vůbec být nemusí. Často narazíte na lidi, co zadarmo přenechají zvětšovák nebo další vybavení, často ležící několik let na půdě/ ve sklepě, popř. se dá pořídit zalevno. Chemikálie a papíry už sice do začátku něco stojí, ale chleba se tu taky neláme, za filmy dáte běžně okolo 80 – 120 Kč, záleží jaké (svitek i kino, ale na svitku vyfotíte mnohem méně políček). Dost to závisí  i na vás, kolik pokazíte. Koupě fotoaparátu, záleží jakého, na co atd. Obecně však mnohem levnější položka, než většina digitální zrcadlovek, co mají výhodu v tom, že se „živí na SD smazatelných kartách“. Pokud vyvoláváte v labu, počítejte kolem 100 Kč za vyvolání filmu a cena fotky od cca 8Kč za jednu, dle formátu. Sken negativu se pohybuje kolem 100 Kč.
 


Všichni se učíme a učíme se nejlíp tak, když nám poradí /kritikou lépe zkušeného, i když to nemusí být  vždy příjemné a  často vám do toho budou kecat i ti, co neví nic. Co si z  názorů odneseme, je na nás.Často tím spíš získáte - posun dál. Tedy jsem zastáncem,aby se člověk spíše nestyděl fotky někam dát.

Další věc  -  ta citlivější: zda má daný člověk soudnost si za svou práci vzít peníze.  Na jednu stranu zastávám názor, že pokud je spokojený zákazník a hlavně ochotný zaplatit, měla by to být věc, jdoucí mimo mě a zbytečně se nad ní nepozastavovat. Na druhou stranu nebudu pokrytec, abych nepřiznala, že se ne výjimečně podivuji nad tím, co lidi vyplodí, za co zaplatí a co se jim líbí.




8. OBLÍBENÉ /UŽITEČNÉ STRÁNKY A KAM CHODÍM NAKUPOVAT/VYVOLÁVAT
Když nemám čas/ možnost jít do komory/ potřebuju naskenovat film/koupit film/chemikálie/poradit/  jdu do Bé foto - http://www.befoto.cz/. Bohužel potěším pouze Pražáky. K ostatním obchodům se vyjadřovat nechci, nakupuju v Praze vlastně už jen tu.

Pokud jste v dosahu Ostravy, stavte se do tohoto kouzelného obchodu. http://www.kamrlik.cz/


Další důležitá stránka, bez níž bych nemohla existovat  - fórum Temná komora. http://www.temnakomora.cz/  Najdete tam plno úžasných lidí, kteří se zabývají analogovou fotografií klidně i desítky let. Mají trpělivost i se začátečníky a hlavně, člověk může mít štěstí, třeba jako já, potkat i někoho tak ochotného, že se s vámi domluví a pomůže/ukáže vám plno věci naživo. A když ne, tak aspoň dostanete radu snad na vše.


Nedávno jsem narazila na https://www.youtube.com/user/theartofphotography, jedná se o kanál fotografa Teda Forbese, fotografa, který se věnuje fotografii většinu života. Najdete tam inspiraci v podobě videí o známých fotografech, o technikách, atd. Podobný kanál je od Matta Daye https://www.youtube.com/channel/UCopwCE5bVtffQif8IFkbUuw
Pro další zdroje poslouží kamarád google, popř. budu pro mě užitečné zdroje třeba v průběhu aktualizovat, nejdůležitější je stejně fotit a fotit!

Přeju všem, které třeba tato změť slov přesvědčila zkusit kouzlit s analogovou fotografií, dobré světlo.  
Protože 
FILM IS NOT DEAD